O projektu
;)
Počátek tohoto fotografického projektu spadá do období první světové války, přesně do roku 1915, kdy nadšený fotoamatér a rodák z pohraniční obce Lipová (tehdy Spansdorf) Franz Josef Umlauft s pomocí svého přítele ústeckého katechety Rudolfa Jenatschkeho fotograficky zmapoval svou rodnou obec. F.J. Umlauft (nar. 1883) vystudoval na Karlově univerzitě němčinu, latinu a řečtinu, působil na několika německých gymnáziích a roku 1913 se stal řádným profesorem na německém gymnáziu v Ústí nad Labem. V roce 1920 převzal ústecký městský archiv a od roku 1922 mu byla svěřena i funkce okresního konzervátora Státního památkového úřadu.
;)
Jeho fotografické mapování Lipové jistě souvisí s tím, že už krátce po svých studiích začal sbírat podklady k dějinám této obce
a jejímu rodopisu. Tuto práci bohužel nikdy nedokončil a jeho bohaté poznámky, stejně jako kontaktní fotografie uspořádané do malého alba "Bilder aus meinem Heimatdorf", jsou uloženy v Archivu města Ústí nad Labem.
Album "Bilder aus meinem Heimatdorf" je sestaveno ze 77 snímků, na kterých jsou zachyceny všechny tehdejší domy v Lipové i se svými obyvateli a řada širších záběrů na vesnici. Snímky jsou pečlivě komponovány
a poskytují ucelený a hlavně ojedinělý pohled na malou a celkem nevýznamnou obec.
Od března 2005, přesně po devadesáti letech, začala do Lipové dojíždět skupina fotografů ve složení Martina Novozámská, Jan Vaca a Jaroslav Vraj s jasným cílem: navázat na toto album, najít přesné místo, ze kterého v roce 1915 F.J. Umlauft s R. Jenatschem pořídili své snímky a vyfotografovat současný stav.
Význam projektu
Víme, že použitý princip komparace není nijak objevný, snad nejkrásnějším příkladem je rozsáhlá publikace Letem českým světem, přesto se ale domníváme, že v případě Lipové se jedná ještě o něco jiného - a to ze dvou důvodů. Málokterá obec se může pochlubit takto ucelenou a podrobnou fotodokumentací vytvořenou během krátkého časového období. Je to obrazová sonda do poměrně typické malé pohraniční vesničky, vidíme všechna její stavení, kostel se zvoničkou a hřbitovem, honosnou kampeličku, starou i novou školu, hostinec, kovárnu a další domy, často včetně hospodářských budov. Vidíme i obyvatele této vesničky, někdy slavnostně ustrojené, jindy s pracovním nářadím v rukou. Jenže jsme v pohraničí a o pár desítek let později tady doslova nezůstane kámen na kameni. To je druhý důvod, proč považujeme tento projekt za důležitý. Lipová se tak stává zástupcem desítek a stovek jiných pohraničních obcí, které postihl stejný osud. Osud Sudet. Jejich současný stav vidíme ve druhé části našeho projektu. Opravený kostel sice stále stojí uprostřed vesnice, ale zvonička a hřbitov schází. Jen dva náhrobky nalepené na stěně kostela zůstaly ušetřeny. Nenajdeme už ani hostinec, ani kovárnu a řadu dalších domů, jejichž místo většinou zůstalo prázdné. Právě tato prázdná místa, pokud pojedete do Lipové, vám budou připadat nepřirozená. Jako jizvy, jako bílá místa v našich dějinách, o kterých se donedávna příliš nemluvilo. Ale abychom nekřivdili, několik opravených a udržovaných stavení nám dává naději, že si "nově" příchozí postupně nacházejí vztah k místu, kde žijí i ke svému majetku. I tato naděje je snad z našeho projektu patrná.
Fakta o obci
Obec, ležící 12 km severovýchodně od Ústí nad Labem, byla založena patrně johanity na počátku 13. století. První listinná zmínka pochází z roku 1352, kdy byla na několik dalších století připojena k panství Vartenberků na Blansku a poté od roku 1759 byla součástí panství březnicko-všebořického. Po roce 1945 se správní statut Lipové často měnil, byla osadou obce Slavošov, samostatnou obcí, částí obce Povrly a od roku 1980 je částí obce Chuderov. Dominantou obce je kostel sv. Martina, původně gotická stavba doložená již k roku 1352 a ke konci 17. století barokně přestavěná. Při kostele stával hřbitov se zvonicí, které padly za oběť při přestavbě obce a budování vodovodního řadu.
Obec bývala převážně německá, podle sčítání obyvatel v roce 1890 žilo v Lipové 178 osob německé národnosti. Těsně po 2. světové válce, kdy museli všichni Němci odejít, byla Lipová nově osídlena lidmi přicházejícími především z Kolínska. Další vlna stěhování do obce proběhla na přelomu 70.a 80. let 20. století, kdy byl rozšiřován Státní statek a pro jeho zaměstnance byly v obci dokonce zbudovány dva bytové domy a řada okálů.
V současné době žije v Lipové 150 stálých obyvatel, z nichž převážná většina dojíždí za prací do Ústí nad Labem. Státní statek byl na počátku 90. let zrušen, z několika málo podnikatelských plánů se žádný dlouhodobě neuchytil a tak v obci nadále zůstávají jen dvě malé prodejny potravin a hospoda.
Faktografické údaje převzaty z Úplného místopisného slovníku království českého (Praha 1895) a z knihy Místní jména v Čechách: jejich vznik, původní význam a změny (Praha 1949)